Malé záložní zbraně – svébytná kategorie
Původní význam „záložní zbraň“,
(než jen ve vztahu právě k dané velikostní kategorii zbraní) je trochu
jiný a zaslouží si širšího vysvětlení. Pokud máme něco jako „zálohu“, spoléháme
se nejprve na něco HLAVNÍHO a teprve následně na ZÁLOŽNÍ variantu. U zbraní to
tedy znamená nošení více než jedné zbraně, kdy je některá ta hlavní a další
záložní.
Záložní zbraní je pro člena
zásahové jednotky nebo pro vojáka např. i velká služební pistole ve stehenním
pouzdře nebo na taktické vestě – hlavní zbraní je samopal nebo útočná puška.
Pistole přichází většinou na řadu až v případě závady nebo vystřílené
munice.
I při skrytém nošení samozřejmě
existují důvody proč nosit více než jednu krátkou zbraň. V tomto případě
je hlavní zbraň (s větší kapacitou, výkonnější ráží atd.) většinou skryta
v některém ze standardních způsobů nošení, typicky v opaskovém
pouzdře na boku a je v případě střelby primárně počítáno právě s ní.
Zbraň druhá-záložní je většinou menších rozměrů a bývá umístěna jinde na těle,
např. kotníkovém pouzdře a s jejím použitím se počítá v případě
nouze, kdy je hlavní zbraň bez munice, je nefunkční nebo o ni střelec přijde
(je odzbrojen, musí ji někde odložit atd.). Nošení záložní zbraně pro tyto
účely souvisí nejvíce s mírou ohrožení nositele, oblastmi ve kterých musí
fungovat atd. a bude jiné u běžného občana a jiné u agenta působícího
v utajení…
Ze zmíněného popisu už ale vyplývá současné
vymezení pojmu „ malá záložní zbraň“
(někdy také „kapesní zbraň) nebo-li „Back-Up“ ve smyslu – nošení zbraně pro
zálohu, tzv. Co kdyby. Chceme nosit u sebe zbraň, ale co nejvíce skrytou resp.
utajenou (viz. popis v článku o výběru zbraně a pouzdra), a proto se
k tomu nejvíce hodí malá, plochá zbraň, u které ale stále chceme pohodlné ovládání
a dostatečný výkon a kapacitu. Samozřejmě, vzhledem k velikosti je to vždy
něco za něco. Tuto velikost zbraně můžeme nosit také v takovém oblečení,
ve kterém jinou větší zbraň neschováte. Malá velikost zbraně přímo vybízí
k využití nestandardních způsobů nošení s důrazem na maximální
skrytí/utajení.
V rámci
ČR jsou asi nejznámější pistole této kategorie Kevin (9 mm Bw.), Kel-Tec (7,65
Bw. i 9 mm Bw.), Beretta Tomcat (7,65 Bw.). Škoda, že se zde nevyskytují další,
v USA populární typy jako je Seecamp,
NAA Guardian, Rohrbaugh a další.
Zbraň v
testu
Hned po
první fyzickém seznámením se s touto pistolí v březnu 2008 na
veletrhu IWA, jsem tušil, že se jedná o velice nadějnou a zajímavou zbraň,
která si zaslouží bližší otestování. Proto jsem byl velice rád, že jsem
nejdříve na akci MULTIDEMO 2008 MPI CZ (kde pistoli Ruger LCP dovozce poprvé
představil a nechal vyzkoušet) a nyní pro test Speciálu Z&N, měl
k dispozici jeden z několika málo kusů, které se v ČR zatím
nacházejí a mohl ho podrobit standardnímu většímu testu. Samozřejmě tento test
není schopen posoudit dlouhodobou životnost, spolehlivost a vliv většího počtu
výstřelů na opotřebení zbraně, ale dobrou představu o funkčních a střeleckých
vlastnostech ano.
Pistole
Ruger LCP (Lightweight Compact Pistol) má v ČR několik „soupeřů“ ve stejné
kategorii, které už jsou tu dlouhodobě a střelci je dobře znají. Samozřejmě je
to již zmíněný český Kevin a hlavně Kel-Tec, se kterým svou tvarovou příbuznost
Ruger LCP ani neskrývá. A také proč ano? Podobnou cestou, kdy si někdo vzal
předobraz z úspěšné pistole a snažil se něco ze svého hlediska vylepšit,
se vydalo mnoho výrobců (nemusíme chodit daleko, vezměme si pistoli Glock a
její následovníky…).
·
Samonabíjecí pistole s uzamčeným závěrem (uzamykání do
výhozního okénka), ocelovým závěrem a plastovým tělem.
·
Spoušťový mechanizmus je DAO konstrukce s částečně
předepnutým kohoutem bez palečníku (bližší popis dále v části Spoušťový
mechanizmus)
·
Jediným bezpečnostním prvkem je dlouhý chod a odpor spouště
·
Zbraň je dodávána v nylonovém pouzdru-přenosce spolu
s jedním zásobníkem, zámkem a manuálem.
·
I když zbraň patří ke kategorii, kde se nepředpokládá
enormní životnost, resp. desítky tisíc vystřílených nábojů a tudíž nevyžaduje
odpovídající „top“ zpracování a kvalitu materálu, můžeme o LCP říci, že je
solidně vyroben. Porovnání s velmi podobnou pistolí Kel-Tec vyznívá ve
prospěch zn. Ruger.
·
Mírné výhrady lze mít ke stopám po obrábění funkčních
vnitřních ploch závěru, zvláště v místech dráhy hranolu hlavně a jeho
zadní části. Také na vnějších plochách závěru (např. hmatníky závěru) jsou
stopy po obrábění vidět více, než by bylo záhodno (i když se jedná v tomto
případě spíše o estetické hledisko) a zbytečně dávají napovědět v jaké
cenové kategorii se LCP pohybuje.
·
Naopak výrazně kladné body LCP získává při posuzování
spoušťového mechanizmu, vymezení vůlí a chodu ovládacích prvků.
·
Celkově hodnotím úroveň zpracování v dané kategorii za
více než odpovídající a hlavně nedegradující ostatní funkční vlastnosti této
zbraně.
·
Malá a plochá zbraň bude vždy oproti svým větším kolegyním
vždy trochu v nevýhodě a nezbývá, než ve světle ostatních předností, se
s tím poprat a vyrovnat. Nejvíce bude záležet na konkrétní velikosti vaší
dlaně a délce prstů.
·
U LCP není rukojeť pouze hranatou „krabičkou“. Má na bocích
prolisy na palec i výrazné funkční rýhování, stejně tak je zdrsněna přední a
zadní část rukojeti. Také vybrání pro hřbet ruky je dobře tvarováno pro
dostatečně vysoký úchop bez rizika zranění závěrem.
·
Pro většinu dlaní bude úchop rukojeti možný pouze dvěma
prsty (prostředníkem a prsteníkem), malíček pak vychází na hranu resp. až pod
dno zásobníku. Jak se později ukázalo při střelbě, není to velký hendikep jak
by se mohlo zdát.
·
Celkově lze hodnotit řešení rukojeti jako velmi dobré, více
bude však vyhovovat střelcům s menší rukou.
·
Zbraně této kategorie mívají většinou (kromě spouště) jen
vypouštění zásobníku, Ruger LCP však ještě přidává záchyt závěru. Ten je
zapuštěný do těla zbraně na levé straně, slouží však pouze k ručnímu
vystavení závěru (ideálně pro kontrolu zbraně nebo její odložení ve viditelně
bezpečném stavu).
·
Mířidla - hledí (drážka) a muška - jsou vytvořena při
obrábění závěru, jsou tedy pevná a relativně jemného obrazce. Přesto je můžeme
brát jako plnohodnotná a ani při střelbě na 15 metrů nebrání dobrým zásahům.
·
I když to platí obecně, u malé zbraně s relativně
horším úchopem je to ještě výraznější, srdcem zbraně je její spoušťový
mechanizmus. U pistole LCP je použit mechanizmus s kohoutem bez palečníku,
který je natažením závěru předepnut do cca poloviny své dráhy. Druhá polovina
je pak dokončena promáčknutím spouště.
·
Výrazně kladně hodnotím „naladění“ spouště, co se týče
odporu a jemnosti chodu, dráhy spouště i tvaru jazýčku spouště. Velice dobře se
dá odhadovat bod spuštění a tím pádem dosahovat i namáčknutí spouště těsně před
ním a do velké míry kompenzovat delší dráhu spouště.
·
Pokud zůstaneme u příměru spoušťového mechanizmu se srdcem,
pak konstatujme, že v LCP tluče srdce velmi zdravé.
·
Závěr lze ovládat (natahovat) poměrně malou silou, nebude to
dělat problém ani méně silově vybaveným jedincům.
·
Dráha závěru směrem dozadu je dostatečně vysoko nad rukou a
nehrozí (ani při dobrém vysokém úchopu) zranění dlaně mezi palcem a ukazovákem.
·
U LCP se nejedná o klasický DAO systém (jako třeba u DAO
revolveru, nebo u pistole Kevin), protože při selhaném výstřelu není možno
opakovaným promáčknutím výstřel zkusit opakovat. Kohout zůstává v přední
poloze a spoušť není v záběru. Odstranění selhače z důvodu špatného
náboje je možné pouze opakovaným přetažením závěru.
·
Na zbrani nefunguje tzv. střelecká pohotovost, tj. po
posledním výstřelu nezůstává závěr otevřený v zadní poloze.
·
Pistole má vnější vytahovač, funkci výstražníku má boční
průřez čela závěru dosedající na nábojovou komoru, kterým je přítomnost náboje
dobře vidět.
·
Rozborka se provádí vysunutím čepu z levé strany,
sejmutím závěru dopředu a dále vyjmutím kovové vodící tyčky s vratnou pružinou
a hlavně.
·
Vratná pružina je dvojitá.
·
Pro LCP lze pro stejné tvary použít pouzdra na pistole
Kel-Tec, to bylo i pouzdro Fobus s pádlem, které jsme používali jako
základní typ při střeleckém testu.
·
LCP jsme vyzkoušeli i v několika dalších pouzdrech
resp. druzích nošení, pro které je malá zbraň výhodná. Byly to dva typy
kotníkových pouzder, vnitřní pouzdro s klipsem, opaskové nylonové pouzdro
a ledvinku II.generace Aegis.
·
Osobně bych přivítal možnost instalace klipsu přímo na zbraň
(tak jako u Kel-Tecu), se kterým by se dále možnosti nošení rozšířili.
·
Střelecký test se zaměřil se na chování zbraně při dynamické
střelbě v obouručním i jednoručním držení a posouzení jejího ovládání při
technikách obranné střelby. K tomu byly zvoleny o odpovídající terče,
včetně speciálního trojrozměrného taktického terče Tac-man. Celkem bylo
vystříleno 70 ks nábojů zn. Fiocchi.
·
Výsledek praktického střeleckého testu potvrdil převážně
příznivé dojmy z předchozí manipulace se zbraní a dá se říci, že zbraň
příjemně překvapila. Přes malé rozměry zbraně a relativně velký výkon ráže 9 mm
Brovning se zbraň ve všech režimech ovládala velmi dobře a má všechny
předpoklady při dobré střelecké technice posloužit i méně silově disponovaným
střelcům.
·
Na kratší vzdálenost se typ spoušťového mechanizmu nijak
negativně neprojevoval a rychlost i přesnost opakovaných výstřelů byla velmi
dobrá.
·
Na kratší vzdálenost je přirozené cílit ne tolik přes
mířidla, ale „skrz“ rovnou horní plochu závěru. Určitě však lze doporučit
zvýraznění mušky transparentní, např. oranžovou nebo zelenou barvou.
·
Spoušť po výstřelu zůstává předepnutá a její chod má jednu
zvláštní charakteristiku. Přestože lze vymezit tzv. reset už po krátkém,
několikamilimetrovém popuštění spouště a opakovaným stisknutím docílit dalšího
výstřelu (uvolnění kohoutu), výrobce v manuálu říká, že takto nemusí dojít
k iniciaci zápalky (resp. že to není zaručeno) a výslovně doporučuje
pouštět spoušť až do přední-uvolněné polohy. V rámci testu došlo při
zmiňované technice spouštění, tj. s využitím krátkého resetu, ke dvěma
selhaným ranám. Tento problém by stál za řešení, protože pokud by to takto
spolehlivě fungovalo, byla by to velká výhoda a žádná jiná zbraň této kategorie
tuto funkci nemá.
·
Úchop rukojeti spíše dvěmi než třemi prsty je, oproti
předpokladům, při střelbě dobrý a ani při střelbě jednou rukou to není velký
problém.
·
Rozměry rukojeti (resp. vzdálenosti spouště od hřbetu
rukojeti – u LCP je to 62 mm) mají zásadní vliv na polohu prstu na spoušti při
střelbě. Ideální polohu spouštěcího prstu, tj.prostředkem posledního článku na
jazýčku spouště, lze udržet většinou pouze při mířené střelbě. Při opakovaných
výstřelech sklouzává prst na spoušť až na kloub nebo na druhý článek, ale bez
výrazného vlivu na strhávání zásahů.
Náš názor
Ruger
LCP je jednoznačně oživením nabídky malých „záložních“ zbraní a dle mého názoru
má velmi co nabídnout a obstojí i v přímém poměřování s pistolemi
Kevin a Kel-Tec. Oproti Kevinu je lehčí a z mé zkušenosti i
ergonomičtější, proti Kel-Tecu boduje lepším zpracováním. To vše za velice
dobrou cenu (v září 2008 se nabízí za 7.900,-)!
Chování
při střelbě, tedy předpoklad pro efektivní použití v sebeobraně, je
v dané kategorii nadprůměrné. Jako obranná zbraň má všechny předpoklady –
malá hmotnost a rozměry, výkonná ráže s dostatečnou kapacitou, výborné
možnosti skrytého/utajeného nošení – vám co nejlépe posloužit. Co chtít
víc?
Hodnocení
–klady/zápory:
- výraznější zápory nenalezeny
Hodnocení – vlastnosti: (1* min., 10* max.)
ZPRACOVÁNÍ
* * * * * * * * 8/10
OVLÁDÁNÍ-MANIPULACE
* * * * * * * * * 9/10
VHODNOST PRO SKRYTÉ NOŠENÍ
* * * * * * * * * * 10/10
CHOVÁNÍ PŘI STŘELBĚ
* * * * * * * * * 9/10
POMĚR CENA/KVALITA/UŽITNÁ HODNOTA
* * * * * * * * * 9/10
Ruger LCP – technické údaje: |
|
ráže: |
9mm Bw. (.380 Auto) |
délka celková: |
131 mm (5,16“) |
výška: |
91 mm (3,6“) |
šířka - rukojeť: |
18-19 mm |
šířka – závěr : |
19 mm (v místě hmatníků) |
délka hlavně: |
2,75“ (2,75“) |
hmotnost prázdná vč. zás.: |
266 g. (9,4 oz.) |
kapacita: |
6+1 |
odpor spouště: |
cca 3,6 kg (8 lb.) |
výrobce: |
Sturm, Ruger & Co., Inc., Lacey Place, Southport, CT
06890, Fax: 203-255-5201, www.ruger.com |
zástupce v ČR : |
MPI CZ s.r.o., Pod Vinicí 12, 143 00 Praha 4,
Tel: (+420) 225 273 863, Fax: (+420) 225 273 864,
www.mpicz.cz, e-mail: info@mpicz.com |