Akademie AEGIS

Test – střelba z auta skrz čelní sklo + střelba přes sklo do auta

Každý si jistě umí představit krizovou situaci, při které bude obránce nucen střílet ven z automobilu skrze skla nebo naopak - řešit střelbou útočníka, který je uvnitř vozidla. Střelbu za těchto podmínek má málokdo možnost si v praxi vyzkoušet, proto jsme takový test připravili v Akademii Aegis.

Cílem bylo základně otestovat v reálných podmínkách - tj. při použití skutečného vozidla, vhodných terčů, například speciálního trojrozměrného terče TAC-MAN - specifika tohoto druhu použití zbraně, zejména:

• vliv střelby skrze skla na přesnost zásahu - čelní i boční skla, různé úhly a vzdálenosti, případné odchýlení zásahu od záměrného bodu
• působení střelby na střelce uvnitř automobilu bez ochrany sluchu (hluk výstřelu, vnímání výstřelů v uzavřeném prostoru atd.)

Pro podobný test je rozhodující právě to, že proběhne se skutečným vozidlem, tedy ne jen např. s čelním sklem. To sice postačuje pro zkoušku střelby na cíl skrze sklo (do vozidla), ale není schopno poskytnout „zážitek“ z použití zbraně uvnitř vozidla na cíle venku. Tedy například nácvik modelové situace, kdy je vaše vozidlo zablokované (nelze ho tedy opustit, což je základní doporučovaná zásada) a vy se musíte bránit střelbou z místa řidiče nebo spolujezdce. Tomu byla věnována první část testu.

Střelba z vozidla skrz čelní sklo

Ve vzdálenosti cca 7 metrů byl umístěn fototerč velikosti lidské postavy, na který byla střelba vedena skrze čelní sklo postupně několika střelci a to jak z místa řidiče, tak vedlejšího sedadla. Použitá ráže byla 9 mm Luger. Čelní sklo (na rozdíl od ostatních) , díky své konstrukci vydrží relativně hodně výstřelů, aniž by se vysypalo nebo příliš popraskalo. Důležitá je však vzdálenost ústí hlavně od skla. Čím blíže zbraň je, tím více se o něj „opírají“ plyny z výstřelů a způsobují odlupování a vracení drobných střepinek do prostoru směrem k obličeji střelce – zvláště při opakovaných výstřelech. Dá se doporučit oddálit hlaveň od skla na větší vzdálenost, k tomu pomůže i mírný záklon a zapření se do sedačky. V rámci testu jsme samozřejmě používali ochranné brýle, ty však v běžném životě nemusíme mít vždy…

Co jsme však vyzkoušeli, byla střelba bez sluchátek. Vnímání střelby v malém uzavřeném prostoru je na tomto testu asi to nejzásadnější a může v reálu nepříjemně překvapit. Tlak plynů a hlavně zvukový efekt výstřelů je poměrně bolestivě vnímán a i když v podmínkách těžkého stresu (což jistě podobná situace je…) bude citlivost střelce snížená, stejně to není nic příjemného. Vychýlení střely z dráhy na kratší vzdálenost při průchodu čelním sklem není příliš velké, vzhledem ke skoro kolmému úhlu vstřelu. Dochází však často k deformaci střely.

Střelba skrze sklo dovnitř auta

Druhá část testu se zaměřila na střelbu na cíl uvnitř vozidla – z různých směrů a úhlů přes čelní a a boční skla. Při střelbě zvenku je rozpětí úhlů širší než z obráceného směru a proto může docházet k větším odchylkám bodu zásahu od záměrného bodu. Musíme také počítat s tím, že boční skla se po prvním zásahu vysypou úplně nebo rozpraskají po celé ploše a částečně zneprůhlední. Obecně se dá říci, že čím šikmější je zásah, tím více může být dráha střely vychýlena.

Jako „útočníka“ jsme použili 3D terč tzv. Tac-Man, který jinak používáme v pokročilých střeleckých kurzech. Trojrozměrnost cíle dává lepší představu o reálném zásahu a také je v plastovém těle lépe vidět nakolik se střely deformují při průstřelu skla.

Shrnutí poznatků z testu:

• při střelbě z auta (skrz čelní sklo) držet zbraň dál od skla – menší odlet střepin
• vnímání výstřelu uvnitř vozidla je poměrně bolestivé
• při střelbě skrze sklo pod větším úhlem dochází k vychýlení střely
• po více výstřelech dochází k zakouření prostoru a snížení viditelnosti (zvláště při nižších teplotách)